Fedor Gál > Psaní > Esejistická > Lidský úděl

Fedor Gál > Psaní > Esejistická > Lidský úděl

Vydalo nakladatelství G PLUS G, v roce 2004. Jde o soubor kratičkých esejů ilustrovaných skvělými fotografiemi Miro Švolíka. V úvodu píši:
"Tátu zastřelili na pochodu smrti za Sachsenhausenu na sklonku války. Stalo se to prý v pravé poledne, když si vyčerpaný sedl na kraj silnice. Po válce jsme našli prázdný barák - sousedé se podělili o náš majetek. Máma doma o našem židoství nemluvila. Chtěla nás chránit? Koneckonců, kolem zuřil komunismus a na jeho počátku procesy se sionisty. V Bratislavě jsme bydleli na rozhraní "normálního" města Židovně a Vidrice, což byla lidová označení pro židovské a cikánské ghetto předválečné Bratislavy. Z dětsví si pamatuji barevnost této periférie - a Kajta. Byl králem naší čtvrti. Svalnaté tělo mu časem zničilo vězení a bída. V listopadu 1989 se společnost i svět otevřely. Nové problémy, nové tváře, nové možnosti.
Holocaust, totalitní stát, identita, jinakost jsou témata mého života. Neprosil jsem se o ně."

500|505 500|500 500|502 500|506
500|505
Fedor Gál, foto © Miro Švolík

< ZPĚT O ÚROVEŇ VÝŠ